Čekání na zázrak, který se nestane
Nora jako žena čekající na zázrak. Tak bychom mohli pojmenovat pomyslnou červenou nit, která se táhne celým příběhem hry Henrika Ibsena. Skvěle namluvená audiokniha vás vtáhne do děje natolik, že si budete připadat, jako když sedíte přímo v divadelním hledišti. A to především zásluhou Dany Černé, která propůjčila hlas Noře, a Ivanu Trojanovi jako Trovaldovi.
Nejdřív jednat a pak myslet se nevyplácí
Ze začátku byla Nora vzornou ženou v domácnosti, matkou a manželkou. Se svým manželem Torvaldem žijí spokojeným a veselým životem. Záměrně nezmiňuji šťastným, jelikož ne vždy veselý člověk musí být i šťastný. Trovald s Norou neřeší nic z každodenních starostí, ani práci ani starosti jiných. Žijí přítomností, veselí se spolu na večírcích a maškarních, ale o vážných věcech za celých osm let společného soužití ještě nemluvili. Přesto se nadevše milují, a to dokonce tak, že Nora podepíše jménem svého otce, který je mimochodem už tři dny po smrti, téměř cizímu člověku dlužní úpis jen proto, aby měla na cestu do Itálie, která jejímu manželovi nakonec zachrání život.
Nora si sice zpočátku neuvědomuje, jak moc se tímto prvoplánovým nápadem provinila. Příliš pozdě zjišťuje, jak moc svému manželovi ublížila a že tím může zničit život sobě i jemu. Vzala si totiž peníze od Trovaldova úhlavního nepřítele, od člověka, který se ho snaží připravit o jeho pozici bankovního ředitele.
Přestože má audiokniha pouhou hodinu a půl, je zde patrná obrovská proměna v psychologii jednotlivých postav. Nora jako panenka, nevinná a starostmi netknutá verus Nora, která začíná tušit, čeho se dopustila a odhodlává se k radikálnímu kroku. Trovald jako vzorný a milující manžel, chovající se ke své manželce jako ke křehké panence, jako ke vzácnému majetku versus Trovald, který v osudové chvíli selže a ukáže se v pravém světle – jako muž, který myslí především na sebe. Úžasné, za jak krátkou chvíli se hlavní hrdinové dokážou změnit v někoho docela jiného.
Audioknize nelze vyčíst z hlediska čtení naprosto nic, stejně tak herecko-hlasový projev, jak jsem již zmínila na začátku, Ivana Trojana a Dany Černé vyniká na celé čáře. Výkon Dany Černé alias Nory lze s čistým svědomím připodobnit k výkonu Gabriely Vránové v roli Marguerity Gautierové v oblíbené rozhlasové hře Dáma s kaméliemi.
Jen je škoda, že závěr nám úsměv na tváři nevykouzlí. Tohle není příběh z happyendovského hollywoodu, ale chladné Skandinávie. Zázraku se proto, stejně jako Nora, nedočkáme.
Audioknihu můžete pořídit na knihy.iDNES.cz.
Michaela Dočkalová
Ze života lepší společnosti /RECENZE/
To by bylo, aby se jeden u Škvoreckého souboru povídek Ze života lepší společnosti nepobavil. Historky z kruhu rodinného i přátelského, vyprávěné očima Josefa Krátkého, žáka základní školy, nenechávají nikoho na pochybách, že i obyčejná rodina zažívá neobyčejné zážitky.
Michaela Dočkalová
Zlo verus dobro, Jekyll versus Hyde
Jekyll a Hyde. Zdá se, že jde o dva rozdílné muže. Jeden je zodpovědný, mírumilovný a veškeré problémy řeší s rozumem. A pak je tu pan Hyde, který vlastně vznikl tak trochu nedopatřením.
Michaela Dočkalová
Po každém zločinu musí přijít trest
Zločin a trest. Ne, není to kniha od Dostojevského, ale od Alberta Camuse. A ve skutečnosti nese název Cizinec. Ale kdybychom měli tuto jeho asi nejslavnější prózu popsat dvěma slovy, byla by to přesně tato.
Michaela Dočkalová
Za výběr z bankomatu zaplatíme až 220 korun
Proč Češi platí tak vysoké bankovní poplatky, většinou zcela nesmyslné, když v u našich západních sousedů mají třeba studenti vše zdarma?
Michaela Dočkalová
K čemu je mi Facebook? Pryč s ním!
„Sejdeme se na Facebooku!,“ slýchávám od svých přátel dost často. Dříve se lidé scházeli v hospodě, někde venku nebo u sebe doma. Dnes se vídáme čím dál méně, protože ani není důvod, abychom se viděli. Můžeme si přeci psát!
Michaela Dočkalová
Jak jsme dobyli svět...
Na co jsem jako Češka pyšná? Existuje pár osob a skutečností, díky nimž jsem ráda, že žiji v sice malé, o to však významnější zemi.
Michaela Dočkalová
Jak to chodí, když nejste pravá blondýnka...
Vždycky jsem měla světle hnědé vlasy, ale od té doby, co jsem si nechala udělat melír, mě všichni považují za blondýnku. Což má své výhody i nevýhody.
Michaela Dočkalová
Rok 1Q84 je důležitý... A nejen ten
Na Nobelovu cenu za literaturu sice zatím nedosáhl, ale od svých čtenářů i kritiků se mu dostává uznání neustále. Je to jeden z nejúspěšnějších spisovatelů současné světové literatury. Ale on je ještě výjimečnější... Naposledy nám to dokázal v dalším téměř "beznadějném" románu.
Michaela Dočkalová
Pane Zemane, víte, proč vás studenti nemají rádi?
Vážený pane prezidente, inaugurace se blíží, a vy stále netušíte, proč jste u mladých lidí, zejména ve velkých městech, tak neoblíbený? Snad Vám následujících pět bodů náš postoj trochu osvětlí.
Michaela Dočkalová
Bez praxe a s titulem? Minimální šance na solidní místo
Vysokoškolský titul má v dnešní době kde kdo, s praxí je to však horší. Kde ji vzít, když vás na praxi nechtějí, a na to, aby vás někdo mohl zaměstnat jako absolventa vysoké, jednoduše nejsou peníze? Nezbývá než vzít podřadnou práci na dohodu a doufat, že během posledního roku na vysoké se někdo z potenciálních zaměstnavatelů umoudří....
Michaela Dočkalová
Chci balík Do ruky: Dojdi si pro něj na poštu
Že Česká pošta není dokonalá, tušíme asi všichni. Jenže jsme tak nějak doufali, že balíková revoluce všechno změní. Nezměnila, a my si pro zásilky musíme stále chodit na poštu a čekat na ně nesmyslně dlouhou dobu. Že proto dochází k dennodením zuřivým názorovým výměnám mezi klienty České pošty a jejími zaměstnanci, je jaksi pochopitelné.
Michaela Dočkalová
Bezdůvodná romská agresivita aneb jak jsem prožila první napadení
"To máš preventivně!," bylo mi od jednoho brněnského občana tmavší pleti řečeno poté, co jsem od něj dostala pořádnou facku. Za bílého dne, před očima asi třiceti kolemjdoucích. Přestože to trvale odnesly jen mé dioptrické brýle, menší krvavý šrám pod okem mi tento zážitek připomínal ještě dlouho.
Michaela Dočkalová
Boj za kvalitu pokračuje. Dva bochníky za 900 korun? Běžná věc...
V době, kdy většina českých domácností obrací každou korunu, se nám všemožní odborníci a dokonce i kuchaři a šéfkuchaři vyhlášených českých restaurací, snaží cpát své chytré rady, jak přijít ke kvalitním surovinám. A situace došla až tak daleko, že jistý manažer, jenž byl citován v článku o kvalitním chlebu v časopisu Týden, se chlubí tím, že si nechává posílat chléb z ciziny. Dva bochníky za 900 korun. Ovšem musíme přeci uznat, že je v tom započítána i doprava...
Michaela Dočkalová
Konec zažitých konvencí? Ženy jako bordelářky, muži v roli žen
Že ženy nejsou už tak pořádkumilovné, jako to bývalo zvykem ještě nedávno, usuzuji ze způsobu života mých známých a kamarádů. Zatímco my, ženy, občas začneme uklízet až ve chvíli nejvyšší nouze (nebo alespoň některé z nás), protože k tomu ve většině případů nejsme nikým nuceny, muži zašijí díru na ponožkách nebo prasklý šev, kdykoliv je o to požádáme. Že by revoluce?
Michaela Dočkalová
Tarantino opět rozděluje filmové fajnšmekry: Django ano, či ne?
Nespoutaný Django je dalším kontroverzním počinem ještě kontroverznějšího režiséra a herce Quentina Tarantina. Někdo o Djangovi tvrdí, že jde jen o film bez jakéhokoliv děje s příliš mnoha násilnými a krvavými scénami. Jiní, většinou zarputilí "tarantinovci", vynášejí film do nebes. Kde stojí pravda?
Michaela Dočkalová
Půlhodina bez proudu aneb jak se pražský Barrandov ponořil do tmy
Ve čtvrtek před půl jednou ranní vypadl na celém pražském sídlišti Barrandov elektrický proud. Protože si potrpím spíše na noční život než na ten ranní, chodím spát pozdě, a tak jsem byla jednou z mála osob, u nichž se v bytě ještě svítilo. Ale ne na dlouho. A já si otestovala svou schopnost obejít se bez elektřiny.
- Počet článků 17
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3525x